Nebo můžete zkusit
Co se děje
Článek

Veganství je na vzestupu! Kde se vzalo a co pro lidi znamená?

Rok 2019 byl prý rokem veganství. Alespoň to tvrdí britský týdeník The Economist, podle kterého stále přibývá lidí stravujících se výhradně rostlinnou stravou. Určitý podíl na tom může mít i lednová výzva Veganuary. Ta si klade za cíl seznámit s tímto životním stylem širokou veřejnost a inspirovat ji, aby si alespoň na měsíc něco podobného vyzkoušela.

Letos probíhá již sedmý ročník a počet účastníků rozhodně neklesá. Podívejte se při té příležitosti společně s námi na to, kdy se veganství objevilo poprvé, proč si někteří lidé tuto cestu volí a co na ně čeká.

Kdo vlastně ti vegani jsou?

Veganství pro většinu lidí neznamená jen poměrně razantní změnu jídelníčku, ale především způsob života. Jejich cílem je snaha vyloučit ze svého života vše, co by jakýmkoliv způsobem ubližovalo zvířatům.

Proto odmítají konzumovat maso, želatinu a živočišné tuky, ale i všechny ostatní živočišné produkty jako je mléko, mléčné výrobky, vejce a med. Vyhýbají se produktům testovaných na zvířatech a živočišným mýdlům. Sbohem dávají i kůži, kožešinám, vlně či hedvábí.

O něco mírnější formu, a pro spoustu lidí odrazový můstek, představuje vegetariánství. Vegetariáni, respektive lakto-ovo-vegetariáni, ze svého jídelníčku vylučují maso a jatečné produkty. Většina se vyhýbá i výrobkům z kůže.

Lakto-vegetariáni kromě masa nejí vejce, ovo-vegetariáni nekonzumují mléko a mléčné výrobky.

Kdy to všechno začalo?

O tom, jak se stravovali naši předci, se vedou neustálé dohady. Snědli, co jim přišlo pod ruku, nebo snad dávali přednost určité skupině potravin? Ať už to bylo jakkoli, první dochované zmínky o vegetariánství pochází už z roku přibližně 2000 před naším letopočtem. Koketovali s ním hlavně ve Starověkém Řecku a Indii, a už tehdy jim šlo primárně o zvířecí práva.

Více se o něm zmiňoval řecký filosof Pythagoras, který věřil v převtělování a zvířecí duši. Celý život se vyhýbal masu a jeho stoupenci, pythagorejci, se dají považovat za jakési první průkopníky vegetariánství, jak ho známe dnes.

Mezi dávné příznivce bezmasého stravování patřil historik Hérodotos, filosofové Empedoklés, Sókratés či Platón, básník Ovidius, řečník Marcus Tullius Cicero a biskup svatý Augustin.

Po rozmachu křesťanství na konci starověku vegetariánství z téměř Evropy vymizelo. Lepších časů zažilo až společně s renesancí. Tehdy si našlo své příznivce převážně mezi umělci, nejznámějším z nich byl Leonardo da Vinci.

Větší zájem o vegetariánství přišel až společně s osvícenstvím v 18. a 19. století. Tehdy se mu nejvíce dařilo v Anglii, převážně ve městech na severu země. V roce 1806 ho začal výrazně prosazovat věhlasný anglický básník Percy Bysshe Shelley, který z etických důvodů odsoudil nejen maso, ale i vejce a mléčné výrobky. Tak vznikl první koncept veganství. Své jméno však dostalo až společně se založením organizace The Vegan Society v roce 1951.

Proč jsou lidé vegany?

Důvodů, proč si lidé volí veganskou stravu, je hned několik. Většina veganů se pro svůj životní styl rozhoduje hlavně pro své přesvědčení. Nechtějí být důvodem, proč jsou zvířata ve velkochovech chována v nelidských podmínkách a poté krutě zabíjena. Věří, že všechny bytosti mají stejné právo na život, nehledě na to, zda jde o člověka, kočku, psa nebo třeba prase. A tohle právo by jim nemělo být odepřeno jen proto, že lidem chutná maso, i když mají spoustu jiných alternativ.

S ohleduplností ke zvířatům jde ruku v ruce ohleduplnost k přírodě. Je obecně známým faktem, že živočišná produkce není zrovna ekologicky šetrná. Ke krmení zvířat se spotřebovává nadměrné množství vody a potravin. Největším problémem je obilí, kvůli kterému dochází k celosvětovému odlesňování.

Výjimkou nejsou ani ti, kteří se stávají vegany po vzoru svých přátel, příbuzných nebo partnerů.

Velkou motivací je také zdraví. Dlouho převládal názor, že bezmasá strava, o co hůř strava navíc ochuzena o mléčné výrobky a vejce, nemůže poskytnout veškeré potřebné živiny. Nezávislé studie a výzkumy posledních let však tenhle postoj vyvrací a naopak tvrdí, že vyvážená rostlinná strava, ať už vegetariánská či veganská, má na lidské zdraví velmi pozitivní vliv. Valná většina veganů si tak pochvaluje zvýšenou energii, lepší kondici a celkově spokojenější život.

Jaké další výhody veganství má?

Veganské stravování poskytuje svým příznivcům opravdu velké výhody, ovšem jen pokud je jejich jídelníček pestrý, dobře zkombinovaný a plný všech potřebných živin.

V tom případě se vegani mohou pyšnit nižším rizikem výskytu některých civilizačních onemocnění, například cukrovky.

Výrazně nižší je u nich obezita, vysoký tlak, onemocnění srdce a cév či zvýšený cholesterol. O jeho snižování se starají důležité polynenasycené mastné kyseliny, na které je rostlinná strava opravdu bohatá.

Vyšší množství přijaté vlákniny se stará o lepší trávení. Přestože i veganská jídla zvládnou pořádně nasytit, jsou velmi lehká a nebývá po nich těžko.

Spousta veganů si vychvaluje lepší fyzičku i psychickou pohodu. Za tou kromě stravy stojí nejspíš fakt, že žijí v souladu se svými etickými zásadami.

Stinné stránky veganství

Bohužel nic není jen růžové a platí to i pro veganství. To má pochopitelně i své nevýhody a rozhodně nemusí sednout každému. Nejproblematičtější bývají začátky, kdy je třeba myslet na to, jak správně poskládat stravu, aby tělu skutečně nic nechybělo.

Jedná se hlavně o vitamíny a minerály, a sice vitamíny B2, B12, D, železo a jód. Minerální látky z rostlinných zdrojů jsou navíc hůře využitelné a kvůli většímu množství vlákniny se hůř vstřebávají. Chybět mohou i esenciální aminokyseliny, pro jejichž dostatek je nutné jednotlivé zdroje potravin vhodně kombinovat.

Mimo to není není úplně jasné, jak je to s veganstvím u dětí, těhotných a kojících.

Důležité je myslet na to, že i čistě rostlinná strava může být nezdravá. Jíst každý den smažený květák a hranolky rozhodně není dobrý nápad, přestože obojí připravíte ze zeleniny. Ohlídat se musí i příjem sóji, která může způsobovat potravinové intolerance a jejíž izolovaný protein organismus nadměrně okyseluje.

Problém může nastat hlavně v menších městech a na vesnicích, kde bývá horší výběr potravin a méně možností, kam si zajít na jídlo.

Nevýhodu může představovat i nepochopení okolí. Jsou lidé, kteří mají k čistě rostlinné stravě vyhraněný názor a nemusí se bát ho z plných plic vyslovit. A ne každý se proti tomu dokáže snadno obrnit.

Vegan trendy pro rok 2020

Na světě snad není odvětví, pro které by se každoročně neurčovaly nové trendy. Výjimkou samozřejmě není ani veganství. Co pofrčí letos? Těšit se můžeme například rubínové latté z červené řepy, nové příchutě zmrzlin, veganská vejce a širší nabídku polotovarů.

Fastfood pro všechny

Už v roce 2019 zavedly některé fastfoodové řetězce nabídku pro vegany. Nově se připojuje i KFC se svou veganskou verzí kuřete. Dali byste si?

Sušené… maso?

Veganské jerky, tedy náhražka sušeného masa, je stále oblíbenější a potravinářské společnosti se předhánějí v tom, která z nich dokáže přijít s tou nejlepší variantou. Setkat se tak můžete se sušenou chaluhou nebo třeba sušenými houbami shiitake. 

Vločky a zase vločky

Říká se, že cokoliv mléko zvládne, ovesné vločky zvládnou ještě mnohem lépe. Dokazují to třeba ovesná mléka nebo zmrzliny. Tahle obilnina byla trendem už loni a rozhodně se nikam nechystá. Ba naopak, letos si prý budeme moct pochutnat i na ovesném mase.

Semínka a semínková másla

O tom, že je arašídové a mandlové máslo jedním z nejlepších lidských vynálezů, snad není třeba vést dlouhé debaty. Milují je vegani i zarytí masožravci. Pokud by vás snad všechna ta oříšková másla už přestala bavit, letos se můžete svézt na vlně těch semínkových. Je libo melounové, konopné nebo dýňové?

Květ banánovníku

Květy banánovníku jsou prý svým tvarem a texturou naprosto ideální náhražkou pro oblíbenou pochoutku fish and chips, tedy smažené ryby v těstíčku a hranolek.

Která z pochoutek by zlákala vás?

Tipy na veganské restaurace

Restaurace PLEVEL

Restaurace LEHKÁ HLAVA

Restaurace VEGETKA

Restaurace EATERNIA

Chcete doplnit či opravit článek? Napište nám.
Čtěte také